Multilingual Illustrated DVD [Tutorial]

Z hlediska biologie "začíná vývoj lidského jedince začíná oplozením", kdy se zkombinuje 23 chromozómů ženy s 23 chromozomy muže spojením rozmnožovacích buněk.

Ženská rozmnožovací buňka se běžně nazývá "vajíčko", ale správný termín je oocyt.

Taktéž mužská rozmnožovací buňka je obecně známa jako "spermie" ale dává se přednost termínu spermatozoid.

Po uvolnění oocytu z vaječníku ženy v procesu, který se nazývá ovulace, se oocyt a spermatozoid spojí v jednom z vejcovodů, kterým se často také říká tuba Fallopii.

Vejcovody spojují ženské vaječníky s dělohou neboli lůnem.

Výsledné jednobuněčné embryo se nazývá zygota, což znamená "spřažený nebo spojený dohromady".

46 chromozomů v zygotě představuje jedinečnou první verzi úplného genetického plánu nového jedince. Tento originální plán spočívá v těsně svinutých molekulách zvaných DNA. Obsahují instrukce pro vývoj celého těla.

Molekuly DNA se podobají stočenému žebříčku, který je znám jako dvojšroubovice. Příčky žebříčku tvoří spárované molekuly, neboli báze nazývané guanin cytozin, adenin a tymin.

Guanin se spojuje pouze s cytozinem a adenin s tyminem. Každá lidská buňka obsahuje přibližně 3 miliardy těchto bází.

DNA jediné buňky obsahuje tolik informací, že, pokud by se vyjádřily psanými slovy, pouhé zapsání prvního písmene každé báze by vyžadovalo více než 1,5 miliónu stránek textu!

Pokud by se DNA v jediné lidské buňce narovnala, měří 3 1/3 stopy neboli 1 metr.

Pokud bychom mohli rozvinout všechnu DNA uvnitř 100 biliónů buněk dospělého jedince, byla by dlouhá více než 101 miliard kilometrů. To je vzdálenost od Země ke Slunci a zpátky 340krát.

Přibližně 24 až 30 hodin po oplodnění se dokončí první buněčné dělení zygoty. Pomocí mitózy (procesu dělení) se jedna buňka rozdělí na dvě, dvě na čtyři a tak dále.

Již 24 až 48 hodin po začátku oplodnění lze těhotenství potvrdit zjištěním hormonu zvaného "časný faktor těhotenství" v krvi matky.

Do 3 až 4 dnů po oplodnění nabudou dělící se buňky embrya kulovitý tvar a embryo se nazývá morula.

Do 4 až 5 dnů se uvnitř této koule buněk vytvoří dutina a embryu se potom říká blastocysta.

Buňky uvnitř blastocysty se nazývají vnitřní buněčná hmota a vzniká z nich hlava, tělo a ostatní struktury, které jsou pro vyvíjejícího se člověka nezbytné.

Buňky ve vnitřní buněčné hmotě se nazývají embryonální kmenové buňky, protože mají schopnost vytvořit každý z více než 200 typů buněk, které se v lidském těle nacházejí.

Poté, co sestoupí vejcovodem, se rané embryo usadí ve vnitřní stěně matčiny dělohy. Tento proces, který se nazývá implantace, začíná 6 dnů a končí 10 až 12 dnů po oplodnění.

Buňky rostoucího embrya začínají produkovat hormon zvaný lidský choriogonadotropin, neboli hCG, což je látka, kterou lze zjistit většinou těhotenských testů.

HCG dá pokyn těhotenským hormonům, aby přerušily běžný menstruační cyklus, čímž umožní pokračování těhotenství.

Po implantaci z buněk na periferii blastocysty vznikne část struktury, která se nazývá placenta a která slouží jako styčná plocha mezi oběhovými systémy matky a embrya.

Placenta dodává matčin kyslík, živiny, hormony a léky vyvíjejícímu se jedinci; odvádí všechny odpadní produkty; a brání tomu, aby se mateřská krev smíchala s krví embrya a fétu.

Placenta také produkuje hormony a udržuje tělesnou teplotu embrya a fétu na úrovni, která je nepatrně vyšší, než matčina teplota.

Placenta komunikuje s vyvíjejícím se jedincem pomocí cév pupeční šňůry.

Schopnost podpory života, kterou má placenta, se vyrovná možnostem jednotek intenzivní péče, které najdeme v moderních nemocnicích.

V jednom týdnu vytvoří buňky vnitřní buněčné hmoty dvě vrstvy zvané hypoblast a epiblast.

Z hypoblastu vzniká žloutkový váček, což je jedna za struktur, jejichž prostřednictvím matka dodává živiny ranému embryu.

Buňky z epiblastu vytvoří membránu zvanou amnion, uvnitř které se embryo a později fétus vyvíjejí až do porodu.

Přibližně ve 2 a půl týdnech epiblast utvoří 3 specializované tkáně neboli zárodečně vrstvy zvané ektoderm, endoderm, a mezoderm.

Z ektodermu vznikají četné struktury, včetně mozku, míchy, nervů, pokožky, nehtů, a vlasů.

Endoderm produkuje výstelku respiračního systému a trávicího traktu, a vytváří části hlavních orgánů, jako jsou játra a slinivka.

Z mezodermu se tvoří srdce, ledviny, kosti, chrupavka, svaly, krvinky a další tělesné části.

Ve 3 týdnech se mozek rozděluje na 3 základní části zvané přední mozek, střední mozek, a zadní mozek.

Vývoj respiračního a trávicího systému je také v plném proudu.

Jakmile se první krvinky objeví ve žloutkovém váčku, začnou se v celém embryu vytvářet cévy, a vzniká trubicovité srdce.

Téměř okamžitě se rychle rostoucí srdce složí samo do sebe a začnou se vyvíjet oddělené komory.

Srdce začíná bít 3 týdny a 1 den po oplodnění.

Oběhová soustava je první tělesný systém nebo skupina souvisejících orgánů, které dosáhnou funkčního stavu.

Mezi 3 a 4 týdny se objevuje náznak těla, protože lze mozek, míchu a srdce embrya snadno rozeznat vedle žloutkového váčku.

Prudký růst způsobuje ohýbání relativně plochého embrya. Tímto procesem se část žloutkového váčku začlení do výstelky trávicího systému a vytvoří hrudník a břišní dutiny1 vyvíjejícího se jedince.